Dvacet dva účastníků, sedmnáct mužů a pět žen, tak by mohla znít strohá zpráva z tohoto závodu, plus kdo vyhrál, samozřejmě. To je však opravdu, ale opravdu velmi strohé a zdaleka nepopisující, dění na trati. Start u Toníčka, který na radu některých kamarádů raději uklízí svůj koráb do bezpečné vzdálenosti, se neobešel bez nervózních, leč férových strkanic a peleton závodníků vyráží do prvního kola. Na rovince ke kolejím nabírá značnou rychlost a všichni se předjíždějí, jak kdyby cíl byl za kolejema. Tam se kolem přední skupinky mihne Luděk Kraus, až jsem měl dojem, že je to Milánek na mašině. V Libějicích „provoz“ prozřetelně zastavil Ládis a tak všichni naplno krouhaj nebezpečnou zatáčku, kopeček nahoru, kopeček dolů, ostrá pravá a vítají nás diváci při průjezdu do druhého kola. K údivu všech se fakt tvrdě závodí, tempo je značně rychlé a pořadí se rychle mění, jen, jen na špici nuda ve Slapech a Kraus se svým jediným soupeřem, časem! Za ním ovšem zuří tvrdý boj, Kiry, bří. Hálovi, náčelník Petr Mareš, Topino a v neposlední řadě lídr skupinky, Maky Lutovská, to je kapitola sama pro sebe a bez urážení jejích dívčích soupeřů, by snad bylo lepší ji přeřadit mezi chlapy, teda jen na okamžiky závodů, jinak dobrý, večer už zas s ženskýma, to nám vyhovuje, ale mám obavu, že její kvality, myslím ty závodní, by někteří borci nerozchodili, hlavně v okamžicích, kdy by jí mohli sledovat pouze ze zadní pozice, sakra to taky není špatný, ale to už je pak o něčem jiném. Tvrdost a opravdovost závodu potvrdil nájezd do „hřbitovní“ zatáčky, kdy se Miras rozhodl předjet bráchu a Kiriho, ty se nedali a on si ustlal v talutě, nutno podotknout, že Markéta a Topino se všemu mistrně vyhnuli a Maky stihla nabídnout ještě ošetření. No vyhrabal se sám a ještě skupinku dojel (frajer). Další takový zvláštní okamžik nastal, když nejmenovaný cyklista, závodník, ve svém děsivém tempu potkal p. Čihákovou a ona mu dobrácky říká: „ A co vy tady pane Smolák, vy takový sportovec a oni už všichni jeli!!!“ No řekl bych správné povzbuzení ve správném okamžiku. Byli i tací slušní, kteří vychovaně pozdravili, zastavili svůj velocipéd, slezli a dali řeč s diváky, nevím, zda se sluší prásknout, o koho se jedná, ale vzhledem k šedinám a pokročilému věku tohoto nestora soutěže se vlastně není čemu divit. Poslední kolo, závěrečné špurty, boj na pásce mezi Mirasem a Markétou a všichni v různém pořadí a čase projíždějí cílem vyčerpaní, ale zdraví a další závod je za námi. Rozhodně ozdoben skvělými výkony a závěrečná párty v Bobincentru byla úžasným vyvrcholením, ze kterého někteří borci odjížděli hluboko po půlnoci ozdobeni cizí bundou a čelovkou do svých domovů. Tak přátelé, příští květnový víkend, přespolní běh, je třeba zahájit přípravu, konkurence je značná. Jen mne trochu mrzí a chybí mi konkurenční reportáž, od, však víte od koho, ale on se nám hrdina zase ozve, až bude po závodech, to je snazší než odjet tři kola, nebo oběhnout Slapy.
Komentáře
Přehled komentářů
Ve výše uvedeném příspěvku byl popsán také moment, ve kterém M.Hála povýšil cyklozávod na lety na kolech. Vzhledem k neopakovatelnému saltu se čtyřmi vruty a následnému hero-výkonu na zbytku trati , navrhuji změnit název Hřbitovní zatáčka na Mirasovu. Jelikož je trať zařazena do sítě německých cyklostezek, je nutný dvojjazyčný název Mirasova zatáčka/Miraskurve.
návrh na přejmenování části cyklotrasy
(kiry, 25. 4. 2010 10:50)